Světový bankovní systém čeká tvrdá regulace. Podle FInancial TImes by banky měly rozdělit do odlišných "košů".
Mezi kritérii pro bankovní roztřídění se objevuje výše kapitálu bank nebo rozsah jejich světového působení.

Světoví bankovní regulátoři jsou připraveni nastavit nová pravidla pro největší banky světa. Tímto úsilím se chtějí vyhnout další finanční krizi. Přinejmenším 8 bank bude muset zvýšit kapitál tak, aby splňovaly kritérium kapitálové přiměřenost nad úrovní 7 %, ( podle bankovní regulace s označením Basel III). Dle nového řádu by banky Citigroup, JPMorgan, Bank of America, Deutsche Bank, HSBC, BNP Paribas, Royal Bank of Scotland měly držet kritérium kapitálové přiměřenosti na 9,5 procentech. Banky jako Goldman Sachs, Morgan Stanley, UBS a Credit Suisse by pak byly zařezeny o "koš" níže, minimální míra kapitálové přiměřenosti by u nich činila 9 procent.

Ostatních 10 až 15 bank by byly nejdůležitější světové banky, důlěžité pro udržení globální finanční stability. Banky, které by byl zařazeny do tohoto koše, jsou příliš velké na to, aby padly (z angl. "too big to fail"). Pokud by tedy měly finanční problémy, zachránily by je peníze daňových poplatníků.

Digitální éra dopadá i na finanční trh. Banky si uvědomují, že budou muset mnohem více využívat moderní technologie, aby obstály v tvrdé konkurenci. Z tradičních produktů má růstový potenciál hypoteční trh.

České banky i v krizi dobře vydělávaly. Celkový zisk za rok 2010 činil zhruba 55 miliard korun. Před krizi v roce 2007 to bylo 47 miliard korun. Jenže krize není jediný problém co finanční sektor ohrožuje. Majitelé v rámci posílení kapitálu od bank očekávají využívaní moderní technologie. Banky doplácejí na finanční náladu na trhu. Zkušenosti z krize totiž zahnaly chuť lidí se zadlužovat. Kromě hypoték bankovní trh stagnuje a zájem o bankovní úvěr klesá. Banky proto hledají nový model, který by jim získal finanční bonusy. Kromě nových partnerů jako jsou telekomunikační firmy, banky vsázejí na mladé klienty. Plánují pro ně vyvinout rychlé a jednoduché finanční služby, které by byly pro „počítačovou generaci“ zajímavé.

Všechno směřuje k tomu, že banky čeká nová vlna inovací. "Musíme přicházet s produkty, které odpovídají myšlení mladé generace. Dnes jsou to třeba mobilní platby a elektronická peněženka. Bankovní trh čeká obrovská změna," předvídá Aleš Barabas, člen představenstva UniCredit.

Rok 2010 přinesl oživění ekonomiky a s tím i pozitivní predikci pro nebankovní finanční produkty. „V roce 2011 čeká leasing optimistický vývoj,“ říká předseda představenstva České leasingové a finanční asociace Jiří Matula.

Leasing podmiňuje makroekonomický rámec a ten už loni začal vykazovat růst. Predikci podporujou i konkrétní čísla pro leasing movitých věcí, nebankovní úvěry pro podnikatele a factoring. Například finanční leasing ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku dosáhl výkonu předchozích tří čtvrtletí. Leasing movitých věcí zaznamenal meziroční nárůst o 4,8 %, úvěry pro podnikatele o 1,1 %, factoring o 12,2 %.

Rok 2010 byl pro trh nebankovního financování klíčovým ze dvou hledisk. První je, že u řady produktů se zastavil propad v důsledku proběhlé ekonomické recese a byl zaznamenán meziroční růst. Druhým, důležitějším faktem je, že došlo k diverzifikaci nebankovních produktů. Způsobily to legislativní změny, díky kterým stále více leasingových společností nabízí také úvěry pro podnikatele i spotřebitele. Společnost BawagCorporate nabízí široké spektrum moňostí korporátního financování. Žádost o nabídku financování

Největší tuzemské banky snižují sankční úrokové sazby vůči neplatičům. Česká spořitelna a Komerční banka přecházejí na tzv. zákonný úrok, který je nižší než dosud používaný.

Nové sankční úrokové sazby se odvíjejí od reposazby, kterou stanovuje Česká Národní Banka, plus 7 procent. Nyní je reposazba nejnižší v historii. Česká spořitelna a Komerční banka potvrdily, že tahle úroková sazba bude zavedena od 1. Července. ,,Úroková sazba bude jednotná pro všechny úvěry, kde jedna ze stran nevystupuje jako podnikatel," řekla Klára Pačesová z tiskového oddělení ČS. ,,Bude se vztahovat i na klienty, kteřých smluvní úroková sazba je vyšší," dodala Pačesová.

Komerční banka nasadí zákonný úrok na úvěr a hypotéky. V Česku už na tenhle úrok přešly ČSOB a UniCredit Bank, ale nepřenesly ho na neplatiče hypoték. Více

Hospodářská komora je proti sjednocení DPH na 20 procent, protože takové zvýšení by podle komory bylo pro podnikatele zbytečnou zátěží. Financování důchodové reformy podle HK postačí jednotná sazba DPH na úrovni 17 procent, kterou tak podnikatelé, ani začínající podnikatel neucítí.

Ekonomové se shodují, že sazby DPH by kvůli důchodové reformě měly být sjednoceny co nejdříve. Momentálně je snížená sazba DPH 10 procent a základní 20 procent. Snížená sazba se kromě potravin vztahuje na na léky, ubytovací služby, vodu, knihy, hromadnou dopravu, kulturu a sociální péči. "Podnikatelé jsou zneklidněni skutečností, že má od třetího čtvrtletí letošního roku dojít k trvalému navýšení DPH téměř u všech komodit. Tento krok chápeme, ale navrhujeme dále o jednotné sazbě DPH diskutovat," uvedl prezident HK, Petr Kužel.

Aktuální průzkum HK ukázal, že 51 procent dotázaných podnikatelů je proti plánovanému sjednocení DPH na 20 procent a třetina jich vládní plány respektuje, ale nevítá. Jako nutný krok sjednocení DPH na 20 procent považuje jen 16 procent podnikatelů.

V Evropě jsou schované ekonomiky, kterých zadluženost se blíží k Řecku, ale ješte neobdržely žádný finanční úvěr od zemí eurozóny. Zatím mají finanční důvěru investorů, tudíž i možnost financovat svůj dluh na trzích. Nejvíce rizikové ekonomiky jsou Belgie a Itálie.

Dluhová krize nezmítá jenom Řecko, ale také Španělsko, Irsko, Portugalsko. Ještě nebezpečnější jsou finanční časované bomby jako Belgie a Itálie. Pokud se finanční podmínky na trhu nezhorší, měly by tyto země dluhovou krizi přestát bez bankovní krize a následné půjčky. Může se ale stát, že právě finanční krach Řecka odstartuje pád problémových ekonomik. Nejhorší ze všech Evropských zemí, které ještě nepřijaly zahraniční finanční půjčky je Itálie. Její poměr veřejného dluhu k HDP je 120%. To činí 23% celkového dluhu eurozóny.

Kromě zadlužení je pro Itálii problémová také nízká produktivita práce. Kvůli řeckým dluhům jsou v ohrožení také banky Francie. V ohrožení jsou také švícarské a německé banky a následně celý bankovní a finanční sektor eurozóny.

Po oznámení změn v DPH se objevila úvaha o zdanění pro banky. Podle zákona EU není možné na bankovní služby DPH uvalit. Některé země se rozhodly toto omezení obejít a uvalily speciální bankovní daň (její výhodou je to, že banky nemohou uplatňovat odpočet DPH na vstupu jako nyní a stát tak dostane mnohem více, než při placení klasické DPH).

Výhodou je, že banky dosahují zisk v poměru k jejich kapitálu přibližně 80 %. Výběry bankovní daně by tedy byly vysoké.Na druhé straně je těžko předpokládat jaký vliv by to mělo na konečné spotřebitele. Možná by díky konkurenčnímu prostředí velké banky přestaly účtovat poplatky za takové transakce jako příchozí a odchozí platby. Horší scénář by mohl nastat, kdyby se daň vztahovala i na úrokové sazby na půjčky a úvěr, které jsou již teďko poměrně drahé. Vliv různých omezení na finanční sektor již poznačil u leasingu.

Celkový efekt sjednocení DPH závisí na šikovnosti nátlakových skupin vyjednat si kompenzace, protože právě tudy utíkají státu největší finance. Jednotná sazba DPH je ale dobrý nápad, protože snižuje možnost obcházení zákona. Více

Statistiky České leasingové a finanční asociace za rok 2010 ukázaly, že operativní leasing se v ČR vrátil k růstu. Ten by měl podle všech předpokladů pokračovat i v roce 2011.

Operativní leasing zaznamenal hlavně v druhé polovině roku 2010 viditelné zlepšení v souvislosti s rokem předchozím. Operativní leasing bude růst zpočátku mírně a to hlavně ve srovnání s masivními nárůsty v letech 1996 až 2008. Očekává se i obnova firemních vozových parků po jejich redukci v posledních dvou letech. V roce 2011 pak v závislosti na vývoji české ekonomiky může operativní leasingt růst ve výši 2 až 5 %.

Z výsledků České leasingové a finanční asociace za rok 2010 vyplývá, že členské společnosti ČLFA uzavřely v roce 2010 49 009 smluv o leasingu strojů, zařízení a dopravních prostředků (proti 53 302 smlouvám uzavřeným v roce 2009). Z toho 27 135 smluv o finančním leasingu a 21 874 smluv o operativním leasingu. Proti roku 2009 došlo ke zvýšení počtu smluv o operativním leasingu o 2 645 smluv. www.clfa.cz